Zákulisí života blogerů a youtuberů

Bn1POQhIMAAx8Ob

Na intelektuálním (:-) ) serveru DVTV.cz můžete vidět rozhovory např. s Leošem Marešem, Řezníkem nebo taky s youtuberem Jirkou Králem. Nedávno byl hostem Martina Veselovského, který ho vyzpovídal z jeho youtuberského života. Celý rozhovor můžete shlédnout zde.

Jirka ve videu povídá o zákulisí svého online života. Uvádí, že youtuberem nemůže být jen tak každý, je potřeba být originální a pohotový. Taky upozorňuje na to, že publikum kolikrát nepochopí hlavní pointu videa a odnesou si z něj jen tu největší blbost, kterou tam youtuber udělal. Pak je úplně jedno, jestli jste řekli něco moudrého, udělali několik inteligentních vtipů nebo upozornili na něco špatného ve společnosti. Jak si ve videu plácnete na obličej palačinku nebo si ho opatláte nutelou, jde všechno vaše úsilí vniveč, protože publikum si zapamatuje jen tadyten moment.

Sta tisíce shlédnutí, ale má to i své mínusy

Připadá vám super, že youtubeři, jako je třeba i Jirka Král, mají sta tísíce shlédnutí? Že je zásobují firmy svým zbožím a mají zábavnej život? To je sice moc hezká odměna jen za to, že natáčí videa, ale ve skutečnosti má tato „práce“ také mnohé mínusy. Tak zaprvé: Trávíte spoustu času tím, že natáčíte a aranžujete video, které má ve výsledku pár minut. Za druhé: Ve videu o sobě uvádíte úplně všechno – jak se jmenujete, kde bydlíte, kde se právě nacházíte, kam často chodíte. Youtubeři zveřejňují videa nejčastěji zpětně, takže jejich míra ohrožení není tak vysoká jako např. u blogerů zveřejňující své aktivity velmi aktuálně. To vás pak může pár dní někdo sledovat na sociálních sítích a pak si vás najde i ve vašem městě.

Já vs. virutální já

Pokud se chcete představit lidem jako superskvělý bloger nebo youtuber, tady máte možnost. Můžete se publiku představit také jako člověk hloupější, než kůň a dělat koniny před kamerou svého počítače.

Pozor na šikanu

Že je život blogera a youtubera jen zábava? Každý nějak musel začít a hlavně na začátku je důležité natočit opravdu dobré video, jenž bude mít pozitivní ohlasy. Vždycky se najde i pár šťouralů, ale důležitá je mít kladnou odezvu. Pokud se vám to totiž napoprvé nepovede, můžete se setkat s negativními komentáři, posměšky, parodií a když to uvidí i vaše okolí, můžete se snadno stát terčem šikany či kyberšikany. Nejznámějším a vlastně i prvním příkladem kyberšikany je Star Wars kid – kluk, co chtěl napodobit svoji oblíbenou postavu z Hvězdných válek a dodnes ho parodují. Sice má postavičku v South Parku, ale určitě by radši byl doma a chodil do školy, než strávil dlouhou dobu v psychiatrické léčebně.

Natáček videa je sice sranda, ale radši se prvně zamyslete, jaký má mít video smysl, jak toho dosáhnout a raději ho prvně ukážte dobrému kamarádovi a zjistěte, jestli vám to video spíš neuškodí, nežli zvedne popularitu. Pokud to všechno uděláte a kamarád se dobře pobaví, nebo si z toho odnese něco zajímavého, pak to můžete vypustit do světa. Jo a ještě něco, zní to sice otravně, ale než vpustíte lidi do svého soukromí, měli byste to říct rodičům.

Žádný komentář, buďte první!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.